Zamiloval jsem se do kolibříků… Sám nevím proč a neumím si to vysvětlit. Snad proto, že tito ptáci popírají fyzikální zákony. Létají s neuvěřitelnou rychlostí (počítáno vzhledem k jejich miniaturní velikosti), hned dopředu, pak zase pozpátku, pak střemhlav kolmo vzhůru až kamsi, kde se ztrácí lidskému zraku v oblacích. Snad je miluji pro jakousi barevnou neuchopitelnost – jejich […]
Pokračovat ve čtení
Na světě žije v současnosti pouhých asi 80 rodin horských goril. Jedinou oblastí, kde se s nimi můžeme setkat, jsou horské pralesy na pomezí Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Některé gorilí rodiny byly před nedávnem tzv. habituovány, tedy jsou dnes na lidi zvyklé a návštěvy turistů jim nevadí. Jsou to pořád zvířata divoká, rozhodně ne ochočená! […]
Pokračovat ve čtení
Současná covidová doba nás nutí dělat zaběhnuté a osvědčené činnosti jinak. Je to jistě výzva, ale myslím, že je třeba znát určitou míru a také dobrovolně nerezignovat na zvyky, které nám ještě nedávno přinášely radost. Cestovatelské projekce a přednášky se letos nemohou konat. Mnoho mých kolegů „přešlo“ do on-line prostoru a pořádají přednášky (i celé […]
Pokračovat ve čtení
Hrozně nerad se někam vracím. Vůbec nejhorší jsou návraty na místa, kde vám bylo hezky. Každý, kdo hodně cestuje, to zná – prožijete fantastickou dovolenou na malém ostrově v Thajsku a vrátíte se domů plni nádherných zážitků a vzpomínek. Vzpomínky postupně ale vytěsní z paměti to nepříjemné a zůstane jen přibarvená iluze, že „vše bylo super“. Po […]
Pokračovat ve čtení
Někdy stojí za to žít život jen kvůli jedinému setkání s „osudovým“ člověkem, kvůli jedinému mateřství, kvůli gestu, činu, slovu nebo veřejnému vystoupení, které změní běh dějin, jen kvůli jedinému okamžiku, který změní celý život jednoho nebo i více lidí. A to se vám nemusí přihodit pouze v životě, ale také na cestě. Stejně tak stojí […]
Pokračovat ve čtení
Přijďte se podívat na výstavu velkoformátových fotografií portrétů lidí z Barmy v parkánu zámku Pardubice. Je to prostor pod širým nebem s velmi zvláštní a podmanivou atmosférou… Fotek tu sice není mnoho (jen 14), ale zato jsou fakt velké (2,2 x 1,6 m). Otevřeno je stále, nic se neplatí a to vše potrvá až do […]
Pokračovat ve čtení
Začátkem 90. let jsme dvakrát cestovali do nejvyššího pohoří ruské Sibiře – na Altaj. Byly to, při tehdejších možnostech vybavení, navigace a map, docela dobrodružné výpravy do naprosté divočiny, navíc s horolezeckými “vložkami”. Ty cesty patří dosud k tomu nejlepšímu, co mě v životě potkalo. Nápad vrátit se sem po čtvrtstoletí, s pěti křížky na […]
Pokračovat ve čtení