Mám rád staré věci. Dýchá z nich jistota, že tu nebyly zbytečně. Jsou použité, osahané, odřené a odložené. Možná je v nich i lítost, že dlouho někomu sloužily a teď nemohou. Přitahují mě a vyhledávám je. Mám doma i dva staré zeměpisné atlasy. Ten starší pamatuje mocnáře Františka Josefa – fialových čar, označujících hranice je v […]
Pokračovat ve čteníUmíte si představit, že byste šli do divadla, herci by se dostali do transu a hra by trvala rovných pět hodin? Bez přestávky! Že ne? Ani se nedivím… Na indonéském ostrově Bali to však není nic neobvyklého. * * * Kečak je tradičním balijským divadelním představením, něco na pomezí tance a činohry, vlastně […]
Pokračovat ve čteníNázev článku jistě vyvolá u mnohých čtenářů úsměv na tváři. Vždyť hledat v prozkoumané Evropě místo podobně bohaté přírodními skvosty, jež symbolizuje zmíněný americký národní park, by určitě bylo pošetilostí. Přesto pojmenování Rumunský Yellowstone není tak docela nadsázkou. * * * Tímto jménem jsme si při jedné z mnoha cest do Rumunska „soukromě“ označili oblast nevysokých pohoří, […]
Pokračovat ve čteníaneb Údolí mrtvých buvolů Sedím na nízké proutěné lenošce, opírám se zády o vyhřátou stěnu dřevěného domku v jedné himálajské vesničce, jejíž jméno pro mě momentálně nemá naprosto žádnou důležitost. Zapadající subtropické slunce dělá na obloze nepředstavitelné obrazové kreace, ze sousedního údolí doznívá hřmění podvečerní bouřky a domorodci v přicházejícím šeru dokončují úklid úrody fazolí do […]
Pokračovat ve čteníKdyby kahau nežil na Borneu, ale v českých zemích, určitě by při své inteligenci primáta skvěle zapadl mezi naše pivní tatíky. Sedavý způsob života, kulaté nafouklé bříško, velký pijácký nos a cholerická prudérní nátura – no nejsou to průvodní znaky českých pivních štamgastů? * * * Nosáč Protože však kahau nikdy neopustil třetí největší ostrov této […]
Pokračovat ve čteníRozpadem Sovětského Svazu vzniklo velké množství malých rádoby samostatných, leč nevýznamných republik. Některým Rusko samostatný vývoj nepovolilo a připoutalo je zpět vojenskou silou (např. v Čečensku), jiné ponechalo svému vývoji, protože jsou příliš bezvýznamné. K těm druhým patří republika Altaj. * * * Již tři hodiny se řítíme stokilometrovou rychlostí v dosti opotřebovaném […]
Pokračovat ve čteníBrodíme se téměř po kotníky v obtížně definovatelné blátivé hmotě, která nejspíš bude páchnoucí směsí vody, krve, shnilých vnitřností, prachu a zbytků zeleniny. Celá dlouhá ulice Qingping Lu je vyplněna zápachem a zvířecími hlasy. Předsmrtnými hlasy, ze kterých je jasně cítit, že volající živáčkové si uvědomují, proč tu jsou. Bezbrannost a zvířecí smutek se jasně zračí […]
Pokračovat ve čteníTento druh zábavy je v Indonésii starý stovky let. Přestože je možné se s ním setkat i v jiných částech rozsáhlého ostrovního státu (například na ostrově Madura), buvolí zápasy v zemi Torajů mají svá specifika. Vodní buvoli jsou pro Toraje posvátná zvířata, což jim ovšem nijak nebrání v tom, aby jejich síly využívali při těžké práci na polích, jejich maso […]
Pokračovat ve čteníTorajové Torajové (čti toradžové) jsou jedním z původních kmenů obývajících vnitrozemí ostrova Sulawesi. Žijí dodnes v typických dřevěných domech zvaných tongkonany, jejichž sedlovité střechy připomínají obrovské lodě a mají tvar buvolích rohů. Vchody domů jsou vždy umístěné na severní straně, tedy ve směru, ze kterého měli přijít předkové Torajů. Podle jedné z tradovaných legend připluli tito první […]
Pokračovat ve čteníV ruce držím osahaný samizdat – režnou nití svázanou a kobercovou páskou zpevněnou knížku, jejíž listy jsou doma zhotovené fotografie. Před třiceti roky nebylo pro studenta jiné cesty k pořízení kopie nesehnatelné knihy. Tolikrát pročtené stránky a ošoupané rohy desek mi připomínají jeden mrazivý silvestrovský večer v roce 1983. Poslední den roku umíral a s ním odcházela i spousta […]
Pokračovat ve čtení
Kdysi dávno učitel, ale potom raději zoolog v muzeu, popularizátor ochrany přírody, fotograf, publicista.
